Hadam ze by to musel byt nejaky investor mimo branzi jinak to zarizne nejaky antimonopol ...

Ano, ten objem promarněné práce vývojářů musí být vážně enormní vzhledem k tomu, jak velké týmy dnes v Ubisoftu na jednotlivých projektech pracují.

Konkrétně sérii Assassin­­'s Creed zatím zase tak negativně nevidím, jelikož tam mi to jako u jediné jejich série dává i smysl, že se v podstatě výrazněji mění jen historické období a prostředí herního světa. Rád se zajímám o historii a to, čím se jednotlivé kultury mezi sebou lišily. S čím tam mám problém, je obří velikost těch herních map v posledních dílech a konkrétně v Odyssey s tím velkým množstvím vedlejších misí. Jedna věc je, že rád se ponořím do nějaké historické éry, ale když už se do něčeho pustím, rád bych danou hru taky v nějakém rozumném čase dohrál. To série jako Far Cry nebo Ghost Recon, tam ty nejnovější díly považuji za hodně slabé. Nebo Watch Dogs – první díl byl relativně OK, druhý byl sice z hlediska herních mechanik propracovanější, ale díky těm nesympatickým postavám a náplni misí to bylo docela utrpení hrát. A v Legion problém s postavami vyřešili po svém, čímž tomu dali akorát korunu :­-­)

EA je taky kapitola sama pro sebe, protože to dospělo do takové fáze, že jsem nad nimi už zlomil hůl. Ale jejich Respawn jim v poslední době hodně napravuje reputaci ­(Titanfall 2, Apex Legends, SW Jedi: Fallen Order­) a dokonce už díky němu hlavouni EA uznali, že má stále smysl zaměřovat se i na singleplayer projekty. A pokud jde o Activision Blizzard, tam je to jako s EA, akorát s tím rozdílem, že tam není žádný Respawn, který by produkoval po své linii nějaké zajímavé projekty. Tuhle roli tam měl mít dlouhodobě Blizzard, ale to je už bohužel minulost.

Jak ten vývoj v Ubisoftu vnímám, tak bych považoval za super zprávu, kdyby jej Microsoft také koupil, aby už nebyl takový tlak na vydávání stále dalších a dalších dílů jen proto, aby se zaplácl termín pro nějaký kvartál bez ohledu na úroveň obsahu nebo technický stav při vydání.

Ubisoft má ve svém portfoliu takové množství herních sérii, že když už se o něm mluví v kontextu velkých herních značek, zmiňují se typicky jen ty nejvýznamnější. V rámci celé série Anno je ten nejnovější díl hodně úspěšný, ale cílová skupina takovéto hry ­(z hlediska žánru­) bude vždy o poznání menší než jako u těch uvedených. Druhá věc je, že ty uvedené série jsou ty, které Ubisoft sám přímo zmiňuje v tiskové zprávě jako své nejsilnější značky. Za sebe jsem k nim přidal jen Splinter Cell a Just Dance, které by podle mě neměly chybět. Zvažoval jsem ještě přidání Watch Dogs a Anno, ale tyto série z hlediska síly značky s ohledem na ty ostatní už zkrátka nepovažuji za tak významné. Pro zajímavost ­- tady je žebříček jednotlivých sérií podle počtu prodaných kopií: https:­/­/vgsales.fandom.com­/wiki­/Best_selling_Ubisoft_games

hmmm díky za ten žebřík, jsem netušil, že Anno je na tom tak špatně v porovnání prodaných kopií..

Anno je hra, kde je potreba premyslet a planovat dopredu. Jako Settlers. 15mil kopii z 450mil celkem vypovida o vice vecech, bohuzel...

jo... to je asi bohuzel taky fakt ;­-­/ ja mam problem s tim hrat dnesni hry, v podstate to neni nikdy zadna vyzva ­- at uz na premysleni nebo i na nejake nauceni se neceho a nasledne aplikaci. Dneska jsou hry proste konzumni vec typu neco si projdi, prozij si pribeh, tady to mas nalajnovany jak to budes delat a zaplat za to. Pak dostanes dalsi. Ale zase na druhou stranu chapu, ze si nekdo chce jen sednout ke kompu, vypnout mozek, vzit gamepad a zapomenout na okolni svet a vypnout mozek. Kazdej to ma jinak

Podle toho, co píšete, by Vás mohla zaujmout nová trilogie Hitman ­(Hitman z roku 2016, Hitman 2 z roku 2018 a Hitman 3 z roku 2021­). Člověk si může v jednotlivých misích opravdu vyhrát s tím, co všechno se v nich dá dělat, kolika různými způsoby lze zlikvidovat cíle, aniž by díky trpělivému plánování a postupu došlo k prozrazení a kolik je tam vedlejších mini příběhů čekajících na objevení. Jen to člověk nesmí hrát jako Call of Duty, protože pak je to naprosto nezajímavé a o ničem.

Jinak mohu za sebe z posledních 10 let doporučit následující ­(ne že by šlo vždy o nějakou výzvu, ale ty hry mě bavily a zároveň patří z hlediska herních mechanik mezi ty aspoň trochu složitější než třeba nějaký looter shooter nebo hack and slash :­-­)­):
Horizon Zero Dawn: https:­/­/store.steampowered.com­/app­/1151640­/Horizon_Zero_Dawn_Complete_Edition­/
Control: https:­/­/store.steampowered.com­/app­/870780­/Control_Ultimate_Edition­/
Sniper Ghost Warrior Contracts: https:­/­/store.steampowered.com­/app­/973580­/Sniper_Ghost_Warrior_Contracts­/
STAR WARS Jedi: Fallen Order: https:­/­/store.steampowered.com­/app­/1172380­/STAR_WARS_Jedi_Fallen_Order­/
XCOM 2: War of the Chosen: https:­/­/store.steampowered.com­/app­/593380­/XCOM_2_War_of_the_Chosen­/
Homeworld: Deserts of Kharak: https:­/­/store.steampowered.com­/app­/281610­/Homeworld_Deserts_of_Kharak
The Witcher 3: Wild Hunt: https:­/­/store.steampowered.com­/app­/292030­/The_Witcher_3_Wild_Hunt­/
Deus Ex: Mankind Divided: https:­/­/store.steampowered.com­/app­/337000­/Deus_Ex_Mankind_Divided­/
Deus Ex: Human Revolution: https:­/­/store.steampowered.com­/app­/238010­/Deus_Ex_Human_Revolution Directors_Cut­/
Alien: Isolation: https:­/­/store.steampowered.com­/app­/214490­/Alien_Isolation­/

Svým nápadem a zpracováním mi pak přišel ještě hodně zajímavý Frostpunk: https:­/­/store.steampowered.com­/app­/323190­/Frostpunk­/

A už nějakou dobu se chystám na Weird West, ale ten jsem zatím nehrál, takže nemohu hodnotit­/doporučit. Mohu ale aspoň zmínit, že stojí za pozornost: https:­/­/store.steampowered.com­/app­/1097350­/Weird_West/

Hitmana jsem hral toho prvniho :­) pak uz nejak ne, ani nevim proc.. zaklinace ted hraju, ale skonci to u me klasicky jako vsechny tyhle hry ­- na zacatku me hrozne bavi, ale postupem casu to nejak opadne a nikdy to nedohraju ­- ale nevadi mi to, tu zabavu mi to da.. Tech her co dohraju je malo, patri tam veci typu X­-Com, Wasteland apod. vsechno hraju vetsinou na nejtezsi obtiznosti a bez savu, zjistil jsem, ze pak mam uplne jiny pristup kdyz muzu chcipnout a je game over :­) Jeste Phoenix point, ten jsem taky dohral stejnym stylem. Jeste bych zminil Kingdome Come, k tomu se mam v planu vratit, ten bych taky vyzdvihnul. Kazdopadne diky za tipy, DeusExy mam za sebou, jen ke star wars mam odpor :­( ale co me hodne oslovilo je ten Frostpunk, o tom jsem nevedel a vypada velmi dobre, diky! :)

No mám to z části také podobně, dohraných věcí mám také málo, většinou mě to také po nějaké době přepřestane bavit, nebo mi to přeruší pracovní povinnosti, kdy nemám čas hrát a pak je problém se k tomu vrátit. Ale to hodně ovlivňuje skladba her které hraju, většinou to jsou grand strategy nebo RPG, kde si po nucené pauze už nepamatuji kde jsem vlastně skončil a kam jsem vlastně směřoval...
S tou obtížností to mám ale spíš opačně, většinou hraju na nějakou střední­(pokud to tedy není ve stylu když párkrát správné klikneš tak jsi vyhrál­) protože HC mode bez save mám každý den a u her si chci raději odpočinout. A když už zatoužím po tortuře tak vytáhnu Thunder in the east, rozložím si to na podlaze­(protože tak velký stůl není součástí obvyklé domácnosti­) a začnu vybírat z toho tisíce žetonků ty určené pro daný scénář. Když to mám nachystáno, tak zjistím že se potencionální spoluhráč radši oběsil na tkaničkách od bot a jdu to sklidit...

Phoenix Point a Kingdom Come, souhlas. Vzhledem k Vaší oblibě taktických her mohu doporučit ještě Mutant Year Zero: Road to Eden: https:­/­/store.steampowered.com­/app­/760060­/Mutant_Year_Zero_Road_to_Eden­/

Je to sice krátké, všechny mapy jsou předem definované a celkově je to výrazně jednodušší než XCOM2 nebo Phoenix Point, ale atmosféra toho herního světa mě hodně bavila. Jen od toho nelze čekat nějaký challenge. Takže až to bude zase v nějaké výraznější slevě, stojí to za vyzkoušení.

Taky ještě zmíním A Plague Tale: Innocence: https:­/­/store.steampowered.com­/app­/752590­/A_Plague_Tale_Innocence­/
Je to sice taky relativně krátké a hodně přímočaré, což někoho může odrazovat, ale má to poutavý příběh a výbornou atmosféru. Nějaký challenge bych zde ale taky nehledal.

S tou vyzvou bych rekl, ze hodne zalezi na hre. Ted je tolik zanru, ze se da najit cokoliv. A podle me vyvojari optimalizuji obtiznost podle zanru. V ramci singleplayeru treba vyzvou soulovky ­(Elden Ring apod.­). Vubec celou kapitolou jsou online hry, kde mas matchmaking, tam ti obtiznost vytvari dalsi hraci. Pokud je tam skill based matchmaking ­(LoL, CS:GO­), tak mas vetsinou adekvatni soupere. Strategicky hry taky umi byt poradne tezky, ale zase se bavime o skirmish ­(SC2, AOEx­) nebo nejakem sandboxu ­(Civilization, EU4 apod.­). Jednak AI byva uz slusna a taky se daji nastavit handicapy. V podstate vsechny onlinovky, co jsem vyjmenoval, musis studovat ruzne navody online abys to zvladal aspon na prumerne urovni.
Co popisujes ty mi prijde jako pribehovky, kde je prave ten pruchod a zazitek z vypraveni klicovy. A tam asi vyvojari nepredpokladaji, ze to bude nekdo chtit hrotit.

Špatná prodejnost ANNO mě taky překvapila.
Mám koupené všechny vydání ANNO a u ANNO 1800 všechny season packy a DLCčka.
Zrovna je to hra, která podle mě netrpí na piráství. Ve směs to budou hrát asi starší ročníky tj. 30+ které už neosloví z důvodu časové náročnosti online gamesky a chtějí si večer obvykle dáchnout po práci u svého virtuálního světam taktéž se nebudou zabývat nějakým crakováním, prachy mají a prostě si to koupí.
Ale i přes to mě nízký prodeje hodně překvapily, doufám že tu serii nezruší. To co převedli s anno 1800 je prostě master piece....

Ja bych rekl, ze ne. dokud se to bude rentovat. Kdyz si vezmes, kolik stoji Anno se vsemi DLC... tak by se to zaplatit mohlo. Zaroven je ale vec, ktera me od te hry bohuzel trochu odrazuje. Vim, jak hry od Paradoxu dokazaly naskakat na stovky eur nakonec.

Otázka trochu je, za kolika stojí, za kolika koupených, a po vzoru hrobníka EA, následně ubila....?

Souhlasím, že herní novináři tu kritiku nových dílů u herních sérií často hodně přehání, ale oni mají obecně tendenci zbytečně dramatizovat ­(čest výjimkám­). Spíše bych se pozastavil nad tím, jakým způsobem jsou mnohdy recenze nových her dělané. Je pochopitelné, že je vždy velká snaha mít recenze novinek co nejdříve, na druhou stranu díky obsáhlosti některých her tak recenzent kolikrát prosviští jen tu hlavní příběhovou linku, aby mohl zhodnotit hlavní příběh a recenzi dokončit, aniž by vyzkoušel vše, co ta hra nabízí. Další věc je to, že recenzenti kolikrát hrají na lehkou obtížnost ­(aby to co nejdříve dohráli do konce­), což v některých případech má mnohem větší vliv na celkovou hratelnost, než jen kolik vydrží nepřítel zásahů. Ty rozdíly mohou být mezi obtížnostmi u některých her tak velké, že pokud bude recenze sepsaná na základě hraní na easy, mohou být komentáře a hodnocení některých aspektů hry dost odlišné oproti tomu, jakou zkušenost budu mít s tou hrou já při hraní na hard. A úplně ­"nejlepší­" je to, pokud takový recenzent ještě na závěr té hře vytkne, že byla moc jednoduchá :­-­).

Osobně jsem už recenze herních novinářů přestal číst, protože se až příliš často stávalo, že můj dojem z vlastního hraní nějaké hry se až příliš rozcházel s tím, jaký dojem jsem předtím o té hře získal na základě nějaké recenze. Pokud chci dnes o hře před koupí vědět něco více nad rámec traileru nebo promo materiálů vydavatele, zkouknu kousek gameplaye na Youtube nebo na Twitchi a podle toho se rozhodnu, zda to sám vyzkouším nebo ne. Daleko zajímavější mi přijdou články nebo videa, co vzniknou až po nějaké době od vydání dané hry, protože bývají po informační stránce mnohem obsáhlejší a celkově prostě lepší.

Heroes je přesně vystávaní mrtvola, kterou ubisoft způsobil.
Poslední opravdu dobrý heroes byla trojka. Čtyřka taky nebyla špatná, ale to co přišlo potom už měli nazvat jinak, heroes to prostě nebyl.

Far Cry 6 jsem dohrál, ale to díky tomu, že se to dá hrát, když je člověk unavený a už mu nechce nad něčím přemýšlet. Resp. ono to ani jinak nejde vzhledem k některým otravným postavám a jejich absurdnímu chování. Což je velká škoda s ohledem na zpracování toho herního světa a fakt, že se toho účastnil i takový herec jako Giancarlo Esposito. Velký potenciál z hlediska příběhu, ale člověk se pak dočká obsahové slátaniny a absurdit viz např. tato scéna ­(první polovina videa­): https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=xRtxlUEeztE
G. Esposito tam nakonec zase tolik prostoru neměl, ale s ohledem na chování a reakce ostatních postav i to málo, co tam předvedl, na mě působilo jako pěst na oko.

AC Valhallu mám rozehranou a u ní mě ta obsahová náplň přijde dostatečně poutavá. Hodnotím pozitivně, že už tam nejsou velké sidequesty jako v Odyssey, kde to bylo opravdu ubíjející, ale zatím nejsem moc daleko, protože s vědomím toho, jak velká ta hra je, se mi do ní právě kvůli tomu nechce vracet. Kdybych věděl, že ta hra je svým rozsahem dejme tomu čtvrtinová, měl bych ji už dávno dohranou. Takže tolik za mě k té snaze Ubisoftu o gigantické herní světy, protože čím víc proužků, tím víc Adidas. Trochu se děsím toho, jak bude nakonec vypadat ta hra ze světa Star Wars, kde mají potenciálně k dispozici opravdu hodně prostoru :­-­)

Immortals Fenyx Rising ­- vím, o co jde, ale sám jsem to nikdy nehrál. Nějak mě to nezaujalo.

Zrovna Far Cry 6 jsem ukončil potom co mě prvních 15 minut otravovali furt s nějakými dialogem a nikdy jsem se už ke hře nevrátil.
Ohledně rozsáhlého a nekonečného příběhu u AC je spíš problém v tom jak nad hrou přemýšlíš. Ty jedeš evidentně úkoly a chceš se ukojit tím že dojde nakonec.
To je obecně u RPG chybný cíl dle mého názoru. Já jsem RPG vždy hrál protože mě příběhově bavila a snažil jsem se konci spíš vyhýbat.
Takové Might and Magic VI ­- The Mandate of Heaven nebo M7 ­-For blood to byly ve svém čase nekončící RPGčka pokud člověk nepoužíval cheaty.

U nových RPG mě taky vždy nějakou dobu baví ten svět jako takový a právě proto se snažím jej nejdříve pouze prozkoumávat a sem tam plnit vedlejší úkoly, abych si více oddálil hlavní příběhovou linku. Jenže všechno má své meze, protože sebelépe zpracovaný svět po nějaké době přestane být sám o sobě zajímavý, když už jej člověk dostatečně prozkoumá a xkrát zopakuje v něm dostupné aktivity. V nějakém momentě tak vždy přijde na řadu to plnění úkolů ­(vedlejších i hlavních­) s cílem vše splnit a dohrát příběh do konce, protože ta hra jinak už přestává mít co nabídnout. A tady je problém v tom, že pokud je ten svět ­(a počet vedlejších úkolů­) příliš velký, vyvstává riziko, že to člověka celkově přestane bavit ještě před dohráním příběhu, na nějakou dobu to odloží a pak je otázka, kdy se k tomu vrátí, protože po nějaké době zapomene, co přesně se dělo naposledy a také si odvykne samotnému ovládání, takže se pak do toho musí zase znovu dostávat, což se pak už člověku nemusí vůbec chtít.

Někdo jiný by mohl zase pro změnu argumentovat tím, že právě takovýto postup je podle něj chybný, že bych měl naopak už od začátku jet hlavní příběhovou linku, abych se vyvaroval tomu brzkému pocitu přejezení. Každopádně všechny dřívější díly ze série AC ­(a že jich bylo­) jsem hrál a dohrál do konce bez potřeby dát si od toho na nějakou delší dobu oddych, jako to nastalo u těch dvou posledních ­(Odyssey a Valhalla­). Takže za sebe jako fanoušek série a zákazník Ubisoftu budu rád, pokud nové díly budou více kompaktní, což by měl minimálně nově příchozí Mirage splňovat. Toť můj názor a přání, protože ano, když už se do nějaké hry pustím, chci její příběh dohrát do konce, a to ideálně za situace, aby mě tento proces celou dobu bavil :­-)

Je v pořádku opakovat mechanizmy.
Není nic horšího, než když najednou po desítkách hodin máš zákys a pak musíš až na net, aby jsi zjistil WTF­/Facepalm, že měl někdo zrovna kreativní a vytržené z konceptu.
Např. V Baldur­'s Gate 1, má z posledních hraných nebo aktuálně The Ascend, kde tě v tutoriálové misi naučí mechanizmus, který podruhé a naposledy použiješ na stejné mapě, až se tam jednou vrátíš....

Atd. ?